Ironforge Airport – nedokončená část světa Vanilla WoW

Mezi hrá­či Vanil­la WoW kolo­va­lo mno­ho legend o skry­tých či nedo­kon­če­ných oblas­tech. Jed­nou z nej­zná­měj­ších byla Iron­for­ge Air­port – roz­leh­lá plo­ši­na vyso­ko v horách nad Dun Moro­ghem, kde Bliz­zard nazna­čil vznik letiš­tě pro gry­fo­ny a tré­nin­ko­vé pro­sto­ry trpas­lí­ků, ale nikdy jej plně neo­te­vřel. Přes­to se sta­lo sou­čás­tí hráč­ské fan­ta­zie a pat­ří mezi neji­ko­nič­těj­ší „nedo­kon­če­né nápa­dy“ původ­ní­ho Azerothu.

Lokalita a vzhled

Iron­for­ge Air­port se nachá­zel na seve­ru nad Dun Moro­ghem, pří­stup­ný pou­ze pomo­cí explo­i­tů nebo kou­zel, jako byl Slow Fall, Levi­ta­te či růz­né tri­ky s teré­nem. Oblast tvo­ři­la roz­sáh­lá zasně­že­ná plo­ši­na s dře­vě­ný­mi stav­ba­mi, věže­mi a impro­vi­zo­va­ný­mi drá­ha­mi. Nej­ví­ce při­ta­ho­val pozor­nost gry­phon roost, mís­to, kde stá­li gry­fo­ni s jezd­ci při­pra­ve­ní k letu. Nechy­bě­lo něko­lik NPC – vět­ši­nou beze­jmen­ných – kte­ří nazna­čo­va­li, že jde o tes­to­va­cí pro­stor pro budou­cí obsah.

Atmo­sfé­ra mís­ta byla jedi­neč­ná. Hrá­či zde nachá­ze­li detai­ly, kte­ré jin­de v Aze­ro­thu chy­bě­ly – sudy, lavič­ky, tote­my, pro­vi­zor­ní tábo­řiš­tě a majestát­ní výhled na Gre­at Sea. Tyto drob­nos­ti posi­lo­va­ly pře­svěd­če­ní, že Bliz­zard měl s oblas­tí mno­hem vět­ší plány.

Účel a plány Blizzardu

Přes­né plá­ny Bliz­zar­du s Iron­for­ge Air­port neby­ly nikdy zve­řej­ně­ny. Část hrá­čů se domní­va­la, že půjde o ques­to­vou zónu pro Ali­an­ci, jiní vidě­li v oblas­ti mož­nost vytvo­ře­ní letec­ké­ho hubu – před­chůd­ce sys­té­mů, kte­ré byly do hry při­dá­ny až v expanzích.

Obje­vi­ly se i teo­rie, že letiš­tě moh­lo sou­vi­set s pří­stu­pem do Mount Hyja­lu ve Vanil­la éře, nebo že mělo hrát roli v šir­ším pří­bě­hu sever­ních čás­tí Eas­tern Kin­g­doms. Někte­ří hrá­či dokon­ce věři­li, že Iron­for­ge Air­port měl být výcho­zím bodem pro roz­sáh­lej­ší expan­ze letec­ké dopra­vy v kla­sic­kém WoW.

Přístup a komunita

Pro­to­že oblast neby­la ofi­ci­ál­ně ote­vře­na, sta­la se cílem pro prů­zkum­ní­ky a fanouš­ky hle­da­jí­cí „zaká­za­ná mís­ta“. Nej­čas­tě­ji se sem hrá­či dostá­va­li pomo­cí bugů v koliz­ním sys­té­mu nebo za pomo­ci mága s kouz­lem Slow Fall. Poz­dě­ji se obje­vi­ly detail­ní návo­dy a komu­nit­ní prů­vod­ci, kte­ří sdí­le­li způ­so­by, jak se na plo­ši­nu dostat. Scre­en­sho­ty z Iron­for­ge Air­port se šíři­ly po fórech a posi­lo­va­ly pocit, že jde o něco spe­ci­ál­ní­ho, urče­né­ho jen pro malé zasvěcené.

Tato nedo­stup­nost z oblas­ti udě­la­la kul­tov­ní zále­ži­tost. V době, kdy svět WoW půso­bil obrov­sky a plný tajem­ství, hrá­či milo­va­li pocit, že nahlí­že­jí za opo­nu a vidí kou­sek obsa­hu, kte­rý měl být mož­ná jed­nou využit.

Další vývoj a Cataclysm

S pří­cho­dem Catacly­s­mu se oblast čás­teč­ně pro­mě­ni­la. Bliz­zard při­dal nové tex­tu­ry, více NPC a občas­né ques­ty, kte­ré sou­vi­se­ly s kon­flik­tem s tro­ggy a orky Blac­krock kla­nu. Přes­to se nikdy nesta­la plno­hod­not­nou zónou s roz­sáh­lým pří­bě­hem – spí­še slou­ži­la jako men­ší kulisa.

V moder­ním WoW zůstá­vá Iron­for­ge Air­port spí­še kuri­o­zi­tou. Hrá­či ji vní­ma­jí podob­ně jako jiné „nedo­kon­če­né kou­ty“ hry, napří­klad Kara­zhan Crypts či expe­ri­men­tál­ní ver­ze Eme­rald Dre­amu. Pro někte­ré se sta­la sym­bo­lem doby, kdy svět půso­bil nepro­zkou­ma­tel­ný a plný záhad.

Odkaz a význam

Iron­for­ge Air­port dnes při­po­mí­ná, že vývoj WoW byl v éře Vanil­la plný expe­ri­men­tů a nere­a­li­zo­va­ných plá­nů. I přes­to, že oblast neby­la nikdy plně hra­tel­ná, sta­la se legen­dou. Doka­zu­je, že i malé, nedo­kon­če­né zóny doká­ží inspi­ro­vat hráč­skou fan­ta­zii a stát se sou­čás­tí kolek­tiv­ní pamě­ti komu­ni­ty. Pro mno­hé je sym­bo­lem éry, kdy se Aze­ro­th zdál vět­ší, tajem­něj­ší a kdy obje­vo­vá­ní zna­me­na­lo víc než samot­né questy.

Iron­for­ge Air­port tak i po letech zůstá­vá jed­ním z nej­za­jí­ma­věj­ších „co kdy­by“ pro­jek­tů ve svě­tě World of War­craft – mís­tem, kte­ré mož­ná nikdy nemě­lo být plně odha­le­no, a prá­vě pro­to si zís­ka­lo své legen­dár­ní postavení.