Na konci éry Vanilla WoW se nad Eastern Plaguelands objevila hrozivá necropolis Naxxramas, ovládaná mocným lichem Kel’Thuzadem. Tento raid definoval pojem ultimátní výzvy – nejen kvůli obtížným bossům, ale i kvůli složité přípravě, logistice a nutnosti získat přístup pomocí náročných attunementů. Naxxramas 40 se stal symbolem prestiže, hardcore raidů a elitářství, protože jej skutečně dobyla jen hrstka nejlepších guild na celém světě.
Vznik a umístění
Naxxramas byl přidán s patchem 1.11 – Shadow of the Necropolis jako závěrečný raid Vanilla éry. Vznášel se nad Eastern Plaguelands, v oblasti Plaguewood, a jeho siluetu bylo možné spatřit z velké dálky. Blizzard původně zvažoval i jiné umístění – instance portál měl být například ve Stratholme. Attunement vyžadoval vysokou reputaci u Argent Dawn a také náročné suroviny. Cena vstupu se lišila podle reputace – na Honored bylo třeba 60 zlatých, 5 Arcane Crystal a 2 Nexus Crystal, zatímco hráči s Exalted reputací měli vstup zdarma. Už samotné získání přístupu bylo obrovskou překážkou a první ukázkou elitářské povahy raidu.
Struktura raidu
Naxxramas byl navržen jako obrovská necropolis ve tvaru kola, rozdělená do čtyř křídel – Spider Wing, Plague Wing, Death Knight Wing a Abomination Wing. Tyto části se sbíhaly v Outer Ringu, který sloužil jako spojovací chodba. Každé křídlo nabízelo unikátní vizuální prostředí, atmosféru i mechaniky a hráči měli možnost vybrat si pořadí, v jakém budou postupovat. Teprve po vyčištění všech čtyř se otevřel přístup do Frostwyrm Lair, kde čekal legendární Sapphiron a samotný pán necropole Kel’Thuzad.
Raid obsahoval celkem 15 bossů, kteří se zapsali do historie WoW. Anub’Rekhan prověřil schopnost koordinace, Grand Widow Faerlina testovala správnou práci s addy, Heigan the Unclean přinesl slavný „taneček“ s přesnými safespoty, Patchwerk byl brutálním DPS checkem, Thaddius vyžadoval precizní práci s polaritami a Four Horsemen se stali synonymem pro ultimátní raidovou výzvu celé éry. Právě Four Horsemen vyžadovali nebývalý počet tanků a jejich precizní střídání, což mnohé guildy řešily celé měsíce.
Obtížnost a exkluzivita
Naxxramas byl určen pro 40 hráčů a představoval doslova organizační kolos. Bylo nutné shromáždit obrovské množství spotřebních předmětů, flasek, jídla i speciálních resist gearů – nature resist pro slime oblasti, frost resist pro Sapphirona, shadow resist proti nekromantům či death knightům. Jen příprava zabírala stovky hodin a vyžadovala od guild neuvěřitelnou koordinaci. Proto se do finálního obsahu dostala jen malá část komunity.
Vrchol obtížnosti představoval zejména souboj se Four Horsemen, který vyžadoval až deset tanků v kvalitním vybavení. Některé guildy dokonce přetahovaly tanky z jiných serverů, jen aby dokázaly mechaniku zvládnout. Nešlo jen o herní dovednosti, ale i o schopnost vést komunitu a shromáždit dostatek lidí a vybavení – právě proto zůstává Naxxramas dodnes legendárním obsahem.
Loot a odměny
Naxxramas nabízel Tier 3 sety, mezi nimi například Frostfire Regalia pro mágy, Dreamwalker Raiment pro druidy nebo Bonescythe Armor pro roguny. Výjimečnou odměnou byl i legendární Atiesh, Greatstaff of the Guardian, který se stal cílem pro několik vybraných povolání. Sapphiron navíc poskytoval unikátní ramenní enchanty, jež patřily k nejcennějším ve hře. Loot měl obrovskou váhu – padaly jen dva epické předměty na boss fight, což je v kontrastu s dnešními bohatými dropy.
Herní a lore pozadí
V příběhu World of Warcraft byl Kel’Thuzad v Naxxramasu poražen a jeho phylakterium svěřeno knězi Inigo Montoyovi, který zradil a s artefaktem zmizel, což umožnilo jeho návrat. V datadisku Wrath of the Lich King se Naxxramas vrátil jako úvodní raid pro 10 a 25 hráčů, přesunutý do Northrendu. Přesto komunita považuje za „pravý“ Naxxramas jen původní 40man verzi z éry Vanilla.
Vzpomínky hardcore raiderů
Naxxramas dodnes vyvolává nostalgii u tehdejších hardcore hráčů. Raider Wormie ve svém článku „Naxxramas Proper“ popsal, jak guildy vcházely do raidu bez PTR testů či videonávodů – šlo o naprosté objevování. Většina začínala ve Spider Wing, kde první boss Anub’Rekhan přinášel mechaniku Locust Swarm a vyžadoval kiting pomocí hunterů. Druhým bossem byla Grand Widow Faerlina, jejíž enrages bylo možné zastavit pouze obětováním worshipperů – mechanika, která působila zcela nově.
Guilda Curse, vedená legendárním Furou, patřila mezi ty, kdo se pokoušeli raid pokořit. Atmosféra byla odlišná od dnešní – žádné databáze, žádné taktické návody, jen experimentování a sdílení poznatků mezi elitními guildami na tajných fórech. Každý postup tak přinášel pocit skutečného objevování.
Odkaz a komunita
Otevření Naxxramasu doprovázel velký event Scourge Invasion, při kterém se po světě objevovaly menší necropole se Scourge vojskem. Hráči sbírali Necrotic Runes, za které bylo možné získat speciální spotřební předměty nebo unikátní vanity itemy, například dnes ceněný Haunted Memento. Event podpořil atmosféru hrozby a vtáhl celou komunitu do dění.
Na některých serverech, jako byl Stormscale-EU, byl Naxxramas nejen výzvou, ale i zdrojem frustrace – tehdejší servery nezvládaly enormní nápor a guildy se potýkaly s lagy, které komplikovaly progress. I to přispělo k tomu, že jen hrstka guild na světě dokázala raid skutečně vyčistit.
Proč zůstává legendou
Naxxramas zůstává pro komunitu symbolem ultimátní výzvy, hardcore raidingu a spolupráce desítek hráčů. Je to raid, o kterém se vyprávějí historky i po letech – nejen díky bossům, ale i díky atmosféře, exkluzivitě a tehdejším technickým omezením. Pro mnohé hráče představuje dobu, kdy World of Warcraft kladlo důraz na vytrvalost, spolupráci a odhodlání.
Jak to máte vy? Dostali jste se do původního Naxxramasu ještě za dob Vanilla WoW nebo jste ho objevili v datadisku WotLK nebo až na Classic WoW?